Daně a poplatky při koupi nemovitosti v Rakousku

Stav k 18. 5. 2026

Autor: Philipp Chizzola, zakladatel a jednatel Livistar s.r.o.

Koupě nemovitosti v Rakousku je pro českého kupujícího transparentní proces. Kupní cena ale není jediný náklad, který je potřeba započítat. Vedle samotné ceny vstupuje do rozpočtu daň z nabytí nemovitosti, poplatky za zápis do rakouského katastru, případné náklady na financování, právní servis a provize realitního zprostředkovatele. U investičních apartmánů je navíc klíčový režim rakouské DPH a následné daňové souvislosti v Rakousku i v České republice. U nemovitostí pořizovaných pro vlastní rekreační užívání bez povinnosti pronájmu je potřeba sledovat také regionální poplatky za druhé bydlení nebo neobsazené byty.

Shrnutí pro rychlou orientaci

U běžné úplatné koupě nemovitosti v Rakousku činí daň z nabytí nemovitosti zpravidla 3,5 % z protiplnění. U převodů v rodině, darování a dalších zvláštních převodů se mohou použít jiná pravidla a stupňovitá sazba.
Za zápis vlastnického práva do rakouského katastru nemovitostí se standardně platí 1,1 %. Právně se vychází z hodnoty zapisovaného práva; u běžné koupě se však jako základ zpravidla použije protiplnění, tedy zejména kupní cena. Při bankovním financování se za zápis zástavního práva platí 1,2 % z hodnoty zástavního práva.
Do 1. 7. 2026 může u vybraných případů pořízení vlastního hlavního bydlení platit dočasné osvobození od poplatku za zápis vlastnictví a zástavního práva. Tato úleva je navázaná na skutečné hlavní bydlení, nikoli na běžný investiční apartmán nebo rekreační druhý domov.
Do základu daně z nabytí a do hodnoty rozhodné pro zápis vlastnictví se u běžné koupě typicky promítá kupní cena. U některých projektů mohou vstupovat také náklady převzaté za prodávajícího nebo pevně zabudované vybavení, například vestavěná kuchyně či vestavěné skříně. Naopak samostatný movitý nábytek a volně stojící vybavení lze obvykle oddělit, pokud je jejich ocenění věcně obhajitelné.
U investičních apartmánů určených k turistickému pronájmu může při splnění podmínek vzniknout nárok na odpočet rakouské DPH. Nejde ale o automatický benefit: rozhoduje skutečný model užívání, smlouvy, fakturace, rozsah vlastního pobytu a ekonomická obhajitelnost pronájmu.
Český daňový rezident musí příjmy z rakouské nemovitosti uvést také v českém daňovém přiznání. Neznamená to dvojí plné zdanění: daň zaplacená v Rakousku se v Česku za podmínek česko-rakouské smlouvy o zamezení dvojímu zdanění započítává proti české dani.

Obsah článku

Jaké vedlejší náklady kupující obvykle platí
Daň z nabytí nemovitosti v Rakousku
Zápis vlastnictví do rakouského katastru nemovitostí
Zápis zástavního práva a financování
Odměna advokáta nebo notáře
Provize realitního zprostředkovatele
Poplatek za druhé bydlení a poplatek za neobsazený byt
DPH: rozdíl mezi investiční a rekreační nemovitostí
Příjmy z pronájmu a český daňový kontext
Modelový příklad vedlejších nákladů
Nejčastější otázky

Jaké vedlejší náklady kupující obvykle platí

Při koupi nemovitosti v Rakousku je vhodné počítat zejména s těmito položkami: daň z nabytí nemovitosti, poplatek za zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí, případně poplatek za zápis zástavního práva, odměna advokáta nebo notáře, provize realitního zprostředkovatele a náklady spojené s financováním. U investičních apartmánů je potřeba navíc zkontrolovat DPH režim. U nemovitostí pro vlastní rekreační užívání bez povinnosti pronájmu je vhodné prověřit také místní nebo zemské poplatky za druhý domov a neobsazené byty. Některé náklady jsou nevyhnutelné, jiné závisejí na konkrétní struktuře koupě a způsobu financování.

Daň z nabytí nemovitosti v Rakousku

Rakouská daň z nabytí nemovitosti (Grunderwerbsteuer) se u běžné úplatné koupě počítá sazbou 3,5 % z protiplnění. V typickém případě bude hlavní položkou sjednaná kupní cena. Při koupi apartmánu za 500 000 EUR tak orientačně vychází daň na 17 500 EUR.

Důležité je, že sazba 3,5 % není univerzální pravidlo pro všechny převody. U darování, převodů v rodině, převodů za nižší než obvyklou protihodnotu nebo jiných zvláštních situací se může vycházet z hodnoty nemovité věci podle rakouských pravidel. U základního soukromého nemovitého majetku se u těchto případů používá stupňovitá sazba 0,5 % pro prvních 250 000 EUR, 2 % pro dalších 150 000 EUR a 3,5 % pro část nad tuto hranici.

Pro českého kupujícího je však nejdůležitější praktické pravidlo: u běžné tržní koupě od prodávajícího nebo developera počítejte s 3,5 % z kupní ceny včetně DPH a vždy si ověřte, zda do protiplnění nevstupují také další položky. U developerských projektů může jít například o smluvně převzaté náklady (např. náklady na právní servis), které ekonomicky souvisejí s pořízením nemovitosti, nebo o pevně zabudované vybavení.

Samostatný nábytek, volně stojící vybavení, nádobí, dekorace nebo jiné movité věci se naopak obvykle nepovažují za součást základu daně z nabytí, pokud nejsou s budovou pevně spojeny a lze je oddělit bez zničení nebo ekonomicky nesmyslného zásahu. Nestačí ale do smlouvy libovolně napsat vysokou částku za vybavení. Oddělení musí být věcně i hodnotově realistické a mělo by odpovídat skutečné hodnotě movitých věcí.

V praxi proto doporučujeme, aby kupní dokumentace u plně vybavených apartmánů jasně rozlišila, co je samotná nemovitost, co je pevně zabudované vybavení a co je samostatné movité vybavení. Tato struktura může mít dopad nejen na daň z nabytí, ale také na další daňové a účetní souvislosti spojené s vlastnictvím a užíváním nemovitosti.

Zápis vlastnictví do rakouského katastru nemovitostí

V Rakousku nestačí podepsat kupní smlouvu a zaplatit kupní cenu. Vlastnické právo k nemovitosti vzniká až zápisem do rakouského katastru nemovitostí. Poplatek za zápis vlastnického práva do rakouského katastru činí 1,1 %. Právně se počítá z hodnoty zapisovaného práva; u běžné koupě se však jako základ zpravidla použije protiplnění, tedy zejména kupní cena, případně další plnění převzatá kupujícím v souvislosti s nabytím vlastnictví (např. náklady na právní servis).

Při koupi za 500 000 EUR tak poplatek za zápis vlastnictví orientačně činí 5 500 EUR, pokud počítáme pouze s kupní cenou. Vedle procentního poplatku se uplatní také pevný soudní poplatek za návrh na zápis do katastru. Při elektronickém podání činí aktuálně 58 EUR, při neelektronickém podání 81 EUR.

V praxi kupující obvykle neposílá daň a poplatky jednotlivým úřadům sám. Standardně je v procesu zapojen advokát nebo notář, který připravuje nebo zajišťuje smluvní dokumentaci, komunikuje s katastrem, provádí výpočet daně a poplatků a v rámci vypořádání transakce odvádí příslušné částky státu. Rakouská pravidla současně počítají s elektronickým podáním přes oprávněného zástupce stran, typicky advokáta nebo notáře, což celý zápis vlastnictví urychluje.

Do 1. 7. 2026 existuje dočasná úleva od poplatků za zápis vlastnického práva a zástavního práva pro vybrané případy pořízení vlastního bydlení. Podmínky jsou přísné: smlouva musí být uzavřena po 31. 3. 2024, návrh na zápis musí dojít k soudu v období od 1. 7. 2024 do 1. 7. 2026, nemovitost musí sloužit k naléhavé bytové potřebě kupujícího a kupující ji musí užívat jako hlavní bydliště. Osvobození platí do základu 500 000 EUR a u velmi drahých nemovitostí nad 2 miliony EUR se neuplatní. Pro investiční apartmány nebo rekreační nemovitosti bez hlavního bydliště tato úleva typicky použitelná nebude.

Zápis zástavního práva a financování

Pokud kupující financuje koupi bankovním úvěrem, banka obvykle požaduje zástavní právo k nemovitosti. Za zápis zástavního práva do rakouského katastru se standardně platí 1,2 % z hodnoty zástavního práva. Pokud se například zapisuje zástavní právo ve výši 300 000 EUR, orientační poplatek činí 3 600 EUR.

Tento náklad se neuplatní u kupujících, kteří hradí nemovitost výhradně z vlastních prostředků bez zástavy ve prospěch banky. U úvěrové koupě je ale potřeba jej započítat už na začátku, protože navyšuje požadované vlastní zdroje. Vedle tohoto poplatku mohou vzniknout také bankovní poplatky, náklady na ocenění nemovitosti, ověření podpisů nebo další administrativní náklady podle konkrétní banky.

Odměna advokáta nebo notáře

Rakouské právo obecně nevylučuje, aby si strany smluvní dokumentaci zajistily samy. U běžné přeshraniční koupě to ale není praktická cesta. Kupní smlouva, úschova kupní ceny, výpočet daně a poplatků a návrh na zápis vlastnictví jsou typicky řešeny přes rakouského advokáta nebo notáře. U developerských projektů bývá právní servis často předem nastaven prodávající stranou a kupující hradí svůj podíl podle podmínek projektu.

Orientační náklady na advokáta nebo notáře se často pohybují přibližně mezi 1 % a 2 % kupní ceny. U některých developerských projektů nebo přeprodejů se lze setkat také s paušální odměnou. Vždy je vhodné rozlišit samotnou právní odměnu, správní a soudní poplatky, případné náklady na ověření podpisů a DPH.

Provize realitního zprostředkovatele

Pokud český zprostředkovatel uzavírá smlouvu s českým zájemcem a smluvní vztah se řídí českým právem, vychází se zejména ze zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování. Výše provize je smluvní a musí být ve smlouvě uvedena, případně musí být jasně popsán způsob jejího výpočtu. U livistar je provize kupujícího vždy komunikována předem; u vybraných projektů se obvykle pohybuje v rozmezí 1–3 % z netto kupní ceny.

Rakouské provizní limity nebo tamní obvyklosti se na vztah mezi českým zprostředkovatelem a českým kupujícím nepoužijí automaticky jen proto, že se nemovitost nachází v Rakousku. Rozhodující je konkrétní smlouva, zvolené právo a to, komu zprostředkovatel službu poskytuje.

U DPH je situace jiná. Protože se zprostředkování týká konkrétní nemovitosti v Rakousku, místem plnění je pro účely DPH Rakousko, nikoli Česká republika. Český zprostředkovatel tedy u takové provize zpravidla neúčtuje českou DPH; řeší se rakouský režim DPH. Rakouský zákon o dani z přidané hodnoty (Umsatzsteuergesetz 1994, zkráceně UStG) výslovně řadí služby realitních makléřů vztahující se k nemovitosti mezi služby zdaňované v místě, kde se nemovitost nachází.

Pro kupujícího je prakticky nejdůležitější jednoduché pravidlo: pokud provizi platí soukromá osoba, bude provize zpravidla účtována včetně rakouské DPH. Pokud provizi platí podnikatel nebo jiná osoba povinná k dani a službu přijímá pro svou ekonomickou činnost, může být při splnění podmínek fakturována bez DPH v režimu přenesení daňové povinnosti. V takovém případě kupující neplatí DPH zprostředkovateli v ceně provize; daňové vypořádání probíhá na straně příjemce služby podle rakouských pravidel.

Nerozhoduje tedy samotné označení nemovitosti jako investiční apartmán, turistický pronájem nebo druhý domov. Tento rozdíl je důležitý hlavně u DPH z kupní ceny a případného odpočtu DPH. U provize je podstatné především to, komu je služba fakturována a zda kupující při jejím přijetí vystupuje jako soukromá osoba, nebo jako osoba povinná k dani.

Poplatek za druhé bydlení a poplatek za neobsazený byt (Zweitwohnsitzabgabe / Leerstandsabgabe)

U nemovitostí určených k vlastnímu rekreačnímu užívání bez povinnosti pronájmu je potřeba sledovat také regionální poplatky. Nejde o jednotnou celostátní rakouskou daň. Pravidla se liší podle spolkové země a často i podle konkrétní obce.

Zweitwohnsitzabgabe, případně v Tyrolsku Freizeitwohnsitzabgabe, lze česky popsat jako poplatek za druhé bydlení nebo rekreační užívání. Typicky se vztahuje na byt nebo dům, který není hlavním bydlištěm vlastníka nebo uživatele. Základ a výše poplatku se liší podle zemských zákonů a obecních vyhlášek; často se pracuje s užitnou plochou, lokalitou a kategorií obce.

Pro kupujícího jsou prakticky nejdůležitější zejména alpské a turistické spolkové země: Korutany, Salcbursko, Štýrsko, Tyrolsko, Vorarlbersko a Horní Rakousko.

Například v Tyrolsku se poplatek za druhé bydlení stanoví ročně podle užitné plochy v rozmezích určených zemským zákonem; u jednotky nad 60 do 90 m² může obec stanovit roční částku v rozmezí 340 až 810 EUR. V Salcbursku se za druhý domov považuje každé bydliště, které není hlavním bydlištěm. Ve Štýrsku se sazby stanovují obecní vyhláškou a vztahují se k užitné ploše. Ve Vorarlbersku je rozhodující mimo jiné to, zda u bytu po více než 26 týdnů v kalendářním roce není evidován hlavní pobyt a zároveň se neuplatní zákonná výjimka. V Horním Rakousku se používá Freizeitwohnungspauschale, tedy paušální poplatek za rekreační byt.

Leerstandsabgabe lze česky popsat jako poplatek za neobsazený byt nebo nevyužívaný obytný prostor. Jeho účelem je omezovat dlouhodobé držení prázdných bytů v lokalitách s tlakem na bydlení. Samostatnou úpravu tohoto poplatku mají například Tyrolsko, Salcbursko a Štýrsko; ve Vorarlbersku je podobná logika začleněna do širšího poplatku za druhé bydlení. Pro kupujícího je podstatné, že legální rekreační užívání, turistický pronájem, hlavní bydlení a dlouhodobě neobsazený byt mohou mít z pohledu místních poplatků odlišný režim.

Praktické doporučení: u každé nemovitosti si před koupí ověřte nejen to, zda je povoleno vlastní rekreační užívání, ale také jaké místní poplatky se vztahují na druhý domov, neobsazený byt nebo turistický pronájem. U dvou podobných apartmánů ve dvou různých spolkových zemích mohou být výsledné roční povinnosti rozdílné. Typicky půjde o částky v řádu nižších desítek až stovek eur ročně; u velkých jednotek nebo exponovaných obcí však mohou být vyšší.

DPH: rozdíl mezi investiční a rekreační nemovitostí

Rakouská DPH má základní sazbu 20 %. U nemovitostí však nestačí mechanicky říct, že každá koupě apartmánu je „s DPH“ nebo „bez DPH“. Rozhoduje typ nemovitosti, prodávající, způsob užívání, nastavení nájmu, případný provozovatel a to, zda je nemovitost skutečně používána pro zdanitelnou ekonomickou činnost.

U investičního apartmánu určeného k turistickému pronájmu může kupujícímu při splnění podmínek vzniknout nárok na odpočet vstupní DPH z kupní ceny. Proto se u některých projektů uvádí cena bez DPH a vedle ní cena včetně DPH. Nejde ale o automatickou slevu. Kupující musí být schopen obhájit, že apartmán není pořizován jen pro soukromé užívání, ale je reálně zapojen do zdanitelného pronájmu.

V praxi se posuzuje zejména smluvní dokumentace, fakturace, nastavení provozovatele, rozsah vlastního užívání, evidence pobytů a ekonomická logika pronájmu. Součástí daňového posouzení bývá také prognóza výnosnosti. Rakouská pravidla k tzv. Liebhaberei, tedy k daňově neuznatelné „hobby“ nebo soukromě motivované aktivitě, řeší, zda pronájem skutečně směřuje k dosažení celkového přebytku, nebo zda jde primárně o soukromé užívání maskované jako investice.

Rozlišuje se především tzv. malý a velký pronájem. Malý pronájem (kleine Vermietung) se typicky týká jednotlivých bytů v osobním vlastnictví, rodinných domů nebo jiného soukromě využitelného obytného prostoru. Právě sem obvykle spadá samostatně kupovaný apartmán, který může vlastník zároveň sám užívat. U tohoto typu se po změnách účinných od roku 2024 sleduje, zda lze při realistickém nastavení dosáhnout celkového přebytku zpravidla do 25 let od začátku pronájmu, nejvýše do 28 let od prvních výdajů.

Velký pronájem (große Vermietung) se naopak týká typicky pronájmu celých činžovních domů, větších budov, bytových domů, kancelářských nebo obchodních prostor, tedy struktur, které jsou od začátku spíše investičním objektem než soukromě využitelným druhým domovem. U něj se po změnách účinných od roku 2024 pracuje s delším horizontem 30 let od začátku pronájmu, nejvýše 33 let od prvních výdajů.

U nemovitosti pořizované výhradně pro vlastní rekreační užívání bez povinnosti dalšího pronájmu je situace jiná. Kupující typicky nevstupuje do podnikatelského DPH režimu a pracuje s celkovou kupní cenou včetně daní, poplatků a případného vybavení. Pokud se později způsob užívání změní, je potřeba DPH režim znovu posoudit.

V prodejních materiálech se proto někdy objevuje rozlišení „investorská cena“ (Anlegerpreis) a „cena pro konečného uživatele“ (Endverbraucherpreis). Jde o rozlišení mezi investičním DPH režimem a cenou pro kupujícího, který nemovitost pořizuje pro vlastní užívání a odpočet DPH neuplatňuje. U projektů, které umožňují oba režimy, je toto rozlišení pro českého kupujícího velmi důležité.

Příjmy z pronájmu a český daňový kontext

Pokud je vlastník českým daňovým rezidentem a rakouskou nemovitost pronajímá, musí rakouské příjmy zahrnout také do českého daňového přiznání. Neznamená to, že se stejný příjem plně zdaní dvakrát. Znamená to, že příjem se v Česku přizná a následně se podle pravidel česko-rakouské smlouvy o zamezení dvojímu zdanění započte daň zaplacená v Rakousku. Tato smlouva byla vyhlášena jako Sdělení č. 31/2007 Sb. m. s.

Podle článku 6 smlouvy mohou být příjmy z nemovitého majetku zdaněny ve státě, kde se nemovitost nachází. U rakouské nemovitosti tedy může Rakousko zdanit příjmy z jejího pronájmu. Podle článku 22 smlouvy může Česká republika u českého rezidenta tento příjem zahrnout do českého daňového základu, ale umožní snížit českou daň o daň zaplacenou v Rakousku. Zápočet má limit: česká daň se sníží jen do výše části české daně, která připadá na rakouský příjem.

Prakticky řečeno: český vlastník rakouský příjem v českém přiznání nevynechá. Uvede jej v českém daňovém přiznání, doloží daň zaplacenou v Rakousku a uplatní zápočet podle smlouvy a českého zákona o daních z příjmů. U investičních apartmánů je vhodné řešit tuto část s daňovým poradcem, zejména pokud se kombinují příjmy z pronájmu, rakouská DPH, odpisy, úroky z úvěru, vlastní užívání apartmánu a případné provozní náklady.

Modelový příklad vedlejších nákladů

Následující model pracuje s koupí apartmánu za 500 000 EUR. Nezahrnuje případnou dočasnou úlevu pro hlavní bydliště, bankovní poplatky, ověření podpisů, místní poplatky, právní specifika konkrétního projektu ani individuální daňovou strukturu kupujícího.

Položka	Výpočet	Orientační částka
Daň z nabytí nemovitosti *	3,5 % z 500 000 EUR	17 500 EUR
Zápis vlastnického práva *	1,1 % z 500 000 EUR	5 500 EUR
Provize zprostředkovatele	modelově 3 % + DPH, je-li aplikovatelná	15 000 EUR + případná DPH
Advokát nebo notář	modelově 1,5 %	7 500 EUR
Celkem bez nákladů na financování	orientačně	45 500 EUR + případná DPH z provize

* V modelu je vyměřovací základ těchto položek zjednodušeně počítán pouze z kupní ceny (pokud je kupní cena uvedena jako cena včetně rakouské DPH, vychází se u běžné úplatné koupě pro účely daně z nabytí a poplatku za zápis vlastnického práva do katastri zpravidla z této celkové ceny včetně DPH). V konkrétní transakci se může lišit podle smluvní struktury, pevně zabudovaného vybavení, převzatých nákladů a dalších položek vstupujících do protiplnění.

Pokud by kupující financoval část kupní ceny bankovním úvěrem a do katastru se zapisovalo zástavní právo například ve výši 300 000 EUR, přibyl by k uvedenému modelu ještě poplatek za zápis zástavního práva ve výši 3 600 EUR. K tomu mohou vzniknout bankovní poplatky a náklady na ocenění nemovitosti.

Nejčastější otázky

Kolik činí daň z nabytí nemovitosti v Rakousku?

U běžné úplatné koupě činí daň z nabytí nemovitosti zpravidla 3,5 % z protiplnění. U převodů v rodině, darování nebo částečně úplatných převodů se mohou použít zvláštní pravidla a stupňovitá sazba.

Kolik stojí zápis vlastnictví do rakouského katastru?

Standardní poplatek za zápis vlastnického práva činí 1,1 %. Právně se počítá z hodnoty zapisovaného práva; u běžné koupě se však jako základ zpravidla použije protiplnění, tedy zejména kupní cena. U financování úvěrem je potřeba počítat také s poplatkem 1,2 % za zápis zástavního práva.

Co se rozumí protiplněním u daně z nabytí nemovitosti?

Protiplněním je v zásadě vše, co kupující vynakládá, aby nemovitost získal. Typicky jde o kupní cenu. Podle konkrétní smluvní struktury se mohou přičíst i převzaté závazky, některé platby třetím osobám nebo pevně zabudované vybavení. Samostatné movité vybavení, například volně stojící nábytek nebo nádobí, lze obvykle oddělit, pokud je jeho ocenění realistické a nejde jen o formální snížení základu daně.

Může se ušetřit na poplatku za zápis vlastnictví?

Ano, ale jen v přesně vymezených případech vlastního hlavního bydlení. Dočasná úleva platí pro návrhy doručené soudu od 1. 7. 2024 do 1. 7. 2026 a při splnění dalších podmínek. Pro investiční apartmány a běžné rekreační nemovitosti se neuplatní.

Platí se DPH při koupi apartmánu v Rakousku?

Záleží na typu nemovitosti a struktuře transakce. U investičních apartmánů určených k turistickému pronájmu může při splnění podmínek vzniknout nárok na odpočet vstupní DPH. U nemovitostí pro vlastní rekreační užívání se obvykle vychází z celkové kupní ceny a odpočet DPH se neuplatňuje.

Kdy se u provize realitního zprostředkovatele účtuje DPH?

U provize za zprostředkování konkrétní rakouské nemovitosti je výchozí pravidlo jednoduché: česká DPH se zpravidla neuplatní, protože místo plnění je v Rakousku. Poté se řeší rakouský režim DPH.

Pokud provizi platí soukromý kupující, který nevystupuje jako osoba povinná k dani, provize bude obvykle fakturována včetně rakouské DPH. Pokud provizi platí podnikatel nebo jiná osoba povinná k dani a službu přijímá pro svou ekonomickou činnost, může se podle rakouských pravidel uplatnit přenesení daňové povinnosti a faktura může být vystavena bez DPH. Rozhodující tedy není to, zda jde o Zweitwohnsitz nebo turistický pronájem jako marketingové označení projektu, ale komu je služba poskytnuta a jaké má kupující postavení pro účely DPH.

Musí český vlastník příjmy z rakouské nemovitosti uvést také v Česku?

Ano. Český daňový rezident uvádí rakouské příjmy v českém daňovém přiznání. Daň zaplacená v Rakousku se podle článku 22 česko-rakouské smlouvy započítá proti české dani, nejvýše však do části české daně připadající na rakouský příjem.

Platí se u rekreační nemovitosti v Rakousku každoroční poplatek za druhý domov?

Může ano. Záleží na spolkové zemi a konkrétní obci. U nemovitostí využívaných jako druhé bydlení nebo rekreační zázemí je potřeba před koupí ověřit Zweitwohnsitzabgabe, Freizeitwohnsitzabgabe nebo Freizeitwohnungspauschale. Zvlášť je potřeba zkontrolovat také případnou Leerstandsabgabe, pokud by byt nebyl ani hlavním bydlištěm, ani řádně využívaným rekreačním nebo turistickým objektem.

Poznámka: Tento článek má informační charakter a nenahrazuje individuální právní ani daňové poradenství. Konkrétní dopady je vždy potřeba ověřit podle smluvní dokumentace, způsobu užívání nemovitosti, daňové rezidence kupujícího a aktuální praxe příslušných orgánů.